osobní zápisník a poznámky (psáno pro vlastní potěšení, s radostí z cesty
a poznání, se strachem ze zapomínání, bez záruky, bez edukačních ambicí)
Ikona Panagia Gerontissa je podle tradice darem byzantského císaře Alexia Komnena I. a jde o kopii mozaiky z kláštera Pantokratoras v Konstantinopoli. V roce 1997 byl vědecky potvrzen její původ z 11. století. Je to jediná ikona hoře Athos, která zobrazuje Bohorodičku v celé postavě (Deoméné). Ikona je 196 cm vysoká a 76 cm široká. Nádoba zobrazená na stříbrné rize připomíná zázrak v 17. století, kdy klášteru docházel olej a mniši jej začali opouštět. Opat kláštera se z celého srdce modlil k ikoně a po několika dnech viděli mniši přes práh místnosti vytékat olej, protože nádoba, která zde byla uchovávána přetékala. A od té doby kášteru olej nikdy nedošel. Přídomek Gerontissa (abatyše) získala po zázraku během liturgie, kdy hieromon nevyhověl přání umírajícího opata, aby liturgii urychlil, protože chtěl přijmout poslední pomazání. Theotokos ale zasáhla, a opakovaně hlasitě přikázala liturgii urychlit. Ikoně je připisována i záchrana kláštera při požáru v roce 1948, kdy shořelo celé okolí, ale klášter zůstal nepoškozen. A v neposlední řadě si Panagia podle tradice sama vybrala místo, kde dnes klášter stojí, protože vytrvale přemisťovala dělníkům nářadí z místa, které bylo původně pro klášter vybráno. Zdroj: http://holymountain-agionoros.blogspot.com/ a doxologia.ro
29.9.2022, GPS 36.4211533N, 27.3787983E
kopie ikony, která je připisována slavnému krétskému malíři Angelosu Akontatovi, který tvořil v 1. polovině 15. století. Originál ikony je dnes v muzeu Benaki
v Athénách. 27.9.2022, GPS 36.4070800N, 27.3840947E
ikona Platytera (Znamenje) ve variantě "Nevyčerpatelný Kalich". 26.9.2022, GPS 36.3989461N, 28.1442267E
Tři Panny Marie pod křížem jsou alegorií Víry, Lásky a Naděje. Postava vlevo má svitek. Ten, jako slovo Boží znázorňuje naši naději. Marie uprostřed se modlí a věří. Postava napravo nabízí své srdce, tedy lásku. 30.7.2022, GPS 48.9504072N, 13.2432447E
Bohorodička Vladimirská, jedna z nejznámějších ikon, byla napsána ve 12. století v Konstantinopoli, darována na Kyjevskou Rus a dnes je v Treťjakovské galerii v Moskvě. Podle legendy ji ovšem namaloval svatý Lukáš na desku stolu, který sdílel Ježíš s Pannou Marií a svatým Josefem v jejich domě v Nazaretu. Ikonograficky je to typ Eleusa (něžná) či Glykofilousa (sladce milující). Verze této ikony, často originální importy byly uctívány i v českých zemích, např. tzv. Panna Marie Rušánská byla zobrazena v Jičínské kapli na Via Sancta z Prahy do Staré Boleslavi. (zdroj: wikipedia a kniha Panna Marie Divotvůrkyně od V.Štajnochra). GPS 49.1204747N, 13.5298053E. 28.7.2022
Ikona Salus Populi Romanum, "spása římského lidu" v bazilice Santa Maria Maggiore v Římě prošla v roce 2017 náročnou rekonstrukcí, která ji zbavila pozdějíších nánosů, přemaleb a také korun a šperků, kterými byla ozdobena při první korunovaci v roce 1838 papežem Řehořem a podruhé v roce 1954 papežem Piem XI. Tyto ozdoby ale vidíme (s výjimkou prstenu) na reprodukci v kostele v Kašperských horách. Římský obraz, patřící ke svatolukášským obrazům, je považován za velmi starou ikonu, která se do Říma dostala z Kréty v roce 590 během pontifikátu Řehoře Velikého. Panna Marie je zobrazena jako vládkyně (Regina Coeli) s majestátním výrazem a ochranitelskou polohou rukou kolem těla dítěte. Tento ikonografický typ je považován za archaický, příbuzný obrazům z kláštera svaté Kateřiny na hoře Sinaj (z předobrazoboreckého období) a starší než ikonografický typ Hodegetria, kde Panna Marie pravou rukou ukazuje na Krista a levicí jej "nabízí" světu jako cestu ke spáse. (zdroj: wikipedia a kniha Panna Marie Divotvůrkyně od V.Štajnochra). GPS 49.1407911N, 13.5530467E, 28.7.2022
Budova kostela byla postavena v 19. století v novorománském slohu. Měl sem být přemístěn zázračný obraz Panny Marie Klatovské ze sousední kaple Grantl. Legenda praví, že se ale obraz stále vracel na své původní místo v kapli (které si podle jiné legendy dříve sám vybral) a protože na střechu kostela nasněžilo 5. srpna, právě na výročí římského zázraku, byl nový kostel zasvěcen Panně Marii Sněžné. GPS 49.1407911N, 13.5530467E 28.7.2022
Zázračná ikona Panny Marie unikla zničení v době obrazoborectví a později se v Soluni proslavila léčitelskými schopnostmi. Její svátek se slaví 22. srpna. Kostel Panagia Ton Xenon ( Παναγία των Ξένων, Κυρά Φανερωμένη) je kostelem "cizinců", řeckých uprchlíků z Epiru , kteří přisli na Korfu v 17. století. Z jejich darů byl postaven nejen kostel Ton Xenon, ale i klášter Vlachernon a kostel Proměnění Páně na Pontikonissi. (zdroj: https://mykerkyra.com/) GPS 39.6244869N, 19.9228189E 1.7.2022
Neobvyklá ikona zobrazující mateřskou linii Ježíše Krista podle apokryfních evangelií. Babička Panny Marie, matka svaté Anny se jmenuje Emerantia (nebo podle florentských pramenů Ismeria). Emerantia "selbviert" je název skuptury z Hildesheimského oltáře. V češtině tedy Emerantia Samočvrtá, analogicka jako svatá Anna Samotřetí.... V ruské ortodoxní tradici se prababička Ježíše ovšem jmenuje Maria a složité příbuzenské poměry v Galileji lze shrnout takto: Jáchym z města Nazaret v Galileji měl manželku Annu z kmene Lévi, dceru kněze Mattana. Tento kněz Mattan měl manželku Marii z kmene Juda z města Betléma a tři dcery: Marii, Soviju a Annu. Marie měla dceru Salomé, porodní bábu při narození Ježíše. Soviyina dcera Alžběta porodila Jana Křtitele a Anna porodila Marii, Ježíšovu matku. (zdroj: vynikající blog https://russianicons.wordpress.com/).
GPS 39.6249778N, 19.9234111E 1.7.2022
Ikona Παναγία των Βλαχερνών, Blacherniotissa byla palladiem Konstantinopole. Původní ikona zmizela po požáru kostela ve čtvrti Blachernae blízko císařského paláce v Konstantinopoli v roce 1434, případně v roce 1453 při dobytí města. Později se dostala na Svatou Horu Athos a v roce 1653 byla poslána do Moskvy jako dar caru Alexeji Michajloviči. Ikona je vytvořena v basreléfu a podle tradice byla vyrobena z vosku s popelem křesťanských mučedníků. Kolem ikony panují nejasnosti, protože původní Blacherniotissa byla pravděpodobně ikonografický typ Orans, zatímco ikona z Athosu, dnes umístěná v Treťjakovské galerii (?) je Hodegetria. (zdroj: wikipedie) GPS 39.5899658N, 19.9171233E 1.7.2022
Nerukotvorná ikona z roku 1870. Podle legendy ikonopiska Tatiana z ruského kláštera Marie Magdaleny na úpatí Olivetské hory v Jeruzalémě měla vidění, ve kterém ji navštívila Panna Marie s žádostí, aby ji namalovala. Ráno jeptiška vyprávěla sen abatyši, a když se spolu vrátily do její cely, stála tam v záři a v nádherné vůni nová zázračná ikona, která je dodnes v kostele Hrobu Matky Boží v Getsemanech. GPS 39.5972511N, 19.7931544E 29.6.2022
Eleusa z hlavního oltáře kostela Protaton v Karyes na hoře Athos. Podle tradice se před touto ikonou mladému mnichovi zjevil archanděl Gabriel a zazpíval nový hymnus Axion Estin, který je oslavou Bohorodičky a následně jej zapsal prstem na střešní tašku, jako by to byla vosková tabulka. GPS 39.5972744N, 19.7931447E 29.6.2022
V liturgii svatého Jana Zlatoústého: Jest v pravdě důstojno blahoslaviti tebe, Bohorodici, vždy blahoslavenou a přečistou Matku Boha našeho. Tebe nad cherubíny ctěnější a nad serafíny bez přirovnání slavnější, bez porušení Boha Slovo porodivší, pravou Bohorodici velebíme. (zdroj: ortodoxia.cz)
Panagia Portaitissa, Strážkyně Brány, zvaná také Bohorodička Ivernská je jednou z nejuctívanějších ikon na Svaté Hoře Athos. Za autora ikony je považován apoštol Lukáš. Jizvu na bradě Panny Marie způsobil mečem voják, který chtěl ikonu zničit v době obrazoborectví za vlády císaře Theofila. Z rány vytryskla krev a ohromený voják pomohl ikonu zachránit. Byla vložen do moře, nepotopila se, ale vzpřímeně odplula na západ. Později se zázračně objevila u hory Athos ve sloupu ohně, který spojoval moře a nebesa. Bohorodička přikázala mnichu Gabrielovi, aby přišel po vodě, vzal obraz holýma rukama z ohně a odnesl jej do kláštera, kde byl nakonec umístěn před branou, na místě, kam se sám opakovaně vracel. Zázračný obraz je znamením ochrany athoského mništví samotnou Pannou Marií . V roce 1669 byla pořízena kopie, která byla odeslána do Ruska a umístěna v Iverské kapli ve vstupu do Kremlu. GPS 39.5972764N, 19.7931556E 29.6.2022 (zdroj: ortodoxwiki.org)
Obě zobrazení Panny Marie s dítětem v myrtoví, které jsou umístěné před svatyní v klášteře Myrtidiotissa vycházejí ze stejného typu ikony - pravděpodobně Παναγία με Χριστό Οδηγήτρια η Πάντων Βασίλισσα, Panna Marie Královna. Stojící korunovaná Hodegetria i dítě hledí přímo na diváka, Ježíš drží v levé ruce sféru a pravicí žehná. GPS 39.5972764N, 19.7931556E 29.6.2022
Παναγία η Μυρτιδιώτισσα, Panna Marie z myrty (v myrtoví). Ikona typu Hodegetria (polopstava, méně často celá postava). Námět zázračného nalezení ikony v myrtovém křoví pochází zřejmě z ostrova Kythira, kde ve 13. století nalezl pastýř ikonu na místě zjeveném ve snu. Klášter na Korfu založil podle legendy v 16. století otec Daniel, původně Peršan, který konvertoval k ortodoxnímu křesťanství v Benátkách. Později žil na Korfu a měl ve snu vidění anděla, který mu přikázal odejít na místo dnešního kláštera a najít tam jeskyni s kamenem ve tvaru holubice a kříže a ikonu Panny Marie. Na obou ikonách v dnešní jeskyni vkládá Ježíš ručku do ruky Panny Marie a pohlíží k nebi, nikoliv na Bohorodičku, stejně jako na skupině obdobných ikon - Panna Marie Královna Andělů, Παναγία με Χριστό, η Βασίλισσα των Αγγέλων, Panna Marie Ochranitelka, Παναγία με Χριστό Φοβέρα Προστασία a na velmi známém obrazu Panna Marie Ustavičné pomoci, což je ikona krétské školy, dochovaná v kostele San Alfonso all Esquilino v Římě. (na těchto ikonách hledí dítě Jěžíš často na anděly či archanděly, kteří mají v rukách nástroje umučení). (zdroj: en.imcorfu.gr, mirtidiotissa.com a wikipedie). GPS 39.5972764N, 19.7931556E 29.6.2022
Obraz Panny Marie Mantovanské (Panny Marie v Zármutku) je v kostele Panny Marie Vítězné uctíván od roku 1680. Nazývá se též Panna Marie Nábožná a řeholníci jej nosívali také při morových procesích (V. Štajnochr, Panna Marie Divotvůrkyně). GPS 50.0856553N, 14.4034456E 10.6.2022
Ikona Matky Boží z hory Philerimos zobrazující tvář Panny Marie je Mater Domus Suverénního řádu maltézských rytířů. Má velmi dlouhou historii a v jejích stopách by bylo možné projít Evropu, Malou Asii, Sýrii a Palestinu anebo natočit film: obraz byl namalován svatým Lukášem, v roce 46 odeslán do Antiochie a odtud za vlády Konstantina Velikého do Jeruzaléma. V roce 430 byl přenesen do Konstantinopole, umístěn do vlachernského chrámu a v době ikonoklasmu zachráněn před zničením. V roce 1204 rytíři 4. křížové výpravy převezli ikonu zpět do Palestiny, kde byla svěřena rytířům Řádu svatého Jana Jeruzalémského. S nimi se pak dostala přes Krétu na ostrov Rhodos, kde pro ni rytíři postavili kostel na hoře Filerimos. Po dobytí ostrova Turky putovala ikona přes Itálii na Maltu, kde byla uctívána až do 18. století v katedrále sv. Jana Křtitele ve Valettě. Po obsazení Malty Napoleonem cestovala s velmistrem řádu do Rakouska. Darem rakouského císaře Františka II ruskému caru Pavlu I. přešel obraz do rukou carské rodiny a byl uložen v Gatčinském a Zimním paláci. V roce 1919 byl obraz zachráněn před bolševiky a odvezen nejdříve do Estonska a pak do Dánska, kde žila v exilu císařovna vdova. Do roku 1932 pak byla ikona v pravoslavné katedrále v Berlíně, odkud při nástupu Hitlera odcestovala do Jugoslávie. Od německé okupace Jugoslávie byla ukryta v odlehlém černohorském klášteře a dnes se nachází v historickém muzeu černohorské metropole Cetinje. Nejvýznamnější kopie byla uchovávána v rezidenci maltézského řádu na Via Condotti v Římě a od roku 1975 je tento obraz uctíván v bazilice Panny Marie Andělské v Assisi. (zdroj: ruské weby)
GPS 50.0865764N, 14.4065858E 10.6.2022
Brněnská ikona Matky Boží Svatotomské, italobyzantská ikona typu Hodegétria ze 2. poloviny 13. století, je podle legendy dílem evangelisty Lukáše, které našla císařovna sv. Helena v Jeruzalémě. Českému králi Vladislavu I. ji daroval císař Fridrich I. Barbarossa. Karel IV. tuto ikonu věnoval v roce 1356 brněnskému klášteru augustiniánů. V roce 1736 byl obraz korunován a uctíván jako Královna Moravy a Palladium města Brna. U příležitosti korunovace i stého výročí korunovace bylo vytvořeno mnoho kopií i grafických reprodukcí, které jsou uctívány v mnoha moravských a českých kostelech (viz Vítězslav Štajnochr: Panna Marie Divotvůrkyně). GPS 50.0865456N, 14.4064569E 10.6.2022
Madonu z dubového dřeva zobrazil Mistr Týnské kalvárie jako Reginu Coeli - korunovanou trůnící madonu se žezlem v rucem a sedícím dětským Kristem. Socha pochází z období 1410 - 1440 a pravděpodobně původně záměrně nebyla polychromovaná. GPS 50.0878469N, 14.4228514E 10.6.2022
Překrásný gotický deskový obraz nekorunované Madony doputoval v roce 2016 přes Národní galerii v Praze a klášter ve Vyšším Brodě zpátky do mateřského kláštera ve Zlaté Koruně, odkud byl v roce 1938 odvezen do Prahy. Originál obrazu je nyní umístěn v opatské kapli kláštera. Obraz z doby kolem roku 1410 pochází z okruhu Madony Svatovítské. Dlouho trvaly odborné diskuse, která z Madon je starší, dnešní názor se kloní k hypotéze, že oba obrazy navazují na ztracený prototyp. Nákladný pigment ultramarín byl použit pouze pro svrchní vrstvu malby, vespod je levnější azurit. Užití luxusního pigmentu je v tomto období zjištěno jen u Madony Svatovítské, Madony Rynecké a Madony Kramářovy (Milena Bartlová, Poctivé obrazy, Argo 2001). Podobnou ikonografii jako Zlatokorunská mají Madona Lnářská, ztracená Písecká a pražská Rynecká. GPS 48.8559572N, 14.3719519E 5.6.2022
Sochu Panny Marie nechal pro kostel zhotovit po husitských válkách v roce 1433 český velmož Půta Švihovský, králův rádce a nejvyšší sudí Království českého. Se sochou se obnovila a vzrostla prestiž poutního místa, z darů poutníků byly odlity zvony, později papež Benedit XIV. udělil chrámu plnomocné odpustky. Strašínská kaple stála i na Via Sancta, cestě z Prahy do Staré Boleslavi, jejíž jednotlivé kaple reprezentovaly nejvýznamnější mariánská místa v zemi. Slavné poutě se ve Strašíně konaly na den Narození Panny Marie, na svátek Nejsvětější Trojice, v den sv. Víta, na svátek Jména Panny Marie a o tzv. „zlatých sobotách“ po sv. Václavu a to i za císaře Josefa II., kdy byly poutě zakázány. Poutní tradici dokázali přerušit jen husiti a komunisti. V roce 1990 byla vzácná pozdně gotická socha z kostela ukradena. Dnešní, pečlivá odborná rekontrukce původní sochy mohla být zhotovena díky archivním fotografiím Dr. Petra Kováče a velkorysému sponzorskému daru anonymního dárce. (podle webů kaplicky.cesty.in a stavitele-katedral.cz)
GP 49.1771128N, 13.6334017E 22.5.2022
Na místě, kde se poustevník dočkal vymodleného zjevení Panny Marie, vytryskl z kamene pramen léčivé vody. Památný kámen je dnes obehnán zídkou a ve výklenkové kapli je umístěna reprodukce obrazu Panny Marie Strašínské. Jedná se zřejmě o verzi mědirytu ze 17. století. Ve sbírce Královské kanonie premonstrátů na Strahově se dochovaly také mědiryty z 18. století a litografie z počátku 19. století. Jedná se o zobrazení Strašínské Assumpty z Via Sancta, poutní cesty z Prahy do Staré Boleslavi, kde jednotlivé kaple připomínaly významná česká místa mariánské úcty.
GPS 49.1771606N, 13.6327253E 22.5.2022
Na hlavním oltáři kostela Zvěstování Panně Marii je nyní umístěna barokní socha Panny Marie Pomocnice Křesťanů. Cílem poutí v Dobrši je ale pozdně gotická polychromovaná milostná socha Panny Marie s Ježíškem z přelomu 15. a 16. století. Byla restaurována v roce 2020 a není umístěna v hlavní lodi kostela. Měla by být k vidění v předvečer pouti sv. Jana a sv. Pavla. Socha byla v roce 2014 vystavena v Plzni na výstavě Obrazy krásy a spásy. Drobná devoční grafika je na stránkách obce Dobrš.
GPS 49.1563947N, 13.7543631E 21.5.2022
Jacinta a Francisco Martó (stojí na mozaice před Pannou Marií) byli svědky zjevení v roce 1917 (bylo jim tehdy kolem 10 let). Zemřeli o dva roky později na španělskou chřipku , tak jak jim Panna Marie předpověděla. V roce 2017 byli svatořečeni. Jejich sestřenice Lucía dos Santos (na mozaice stojí hned za Pannou Marií) se dožila 97 let jako sestra Maria Lúcia de Jesus e do Coração Imaculado, jeptiška Řádu bosých karmelitek. Během svého života poskytla řadu svědectví. Zemřela v roce v únoru 2005. V únoru 2017 jí byl udělen titul Boží služebnice, což je první krok ke kanonizaci.
GPS 39.6292836N, 8.6758428W. 15.4.2022
Panna Marie sestupuje v podobě světla k vizionářům. Na obraze jsou kromě pasáčků také 3 andělé, jeden z nich připravuje děti na zjevení, a 3 papežové - Pius XII., Jan XXIII. a Pavel VI. Autorem obrazu je Joao de Sousa Araujo (podle wikipedie)
GPS 39.6324944N, 8.6714797W. 15.4.2022
Nad hlavním vchodem do baziliky stojí ve výklenku mohutná socha Panny Marie Růžencové (4,73 metrů vysoká a 14 tun těžká), kterou v Itálii vyřezal americký dominikán Thomas McGlynn (1906 – 1977). Při práci se řídil instrukcemi vizionářky Lúcie dos Santos, která mu dokonale popisovala vzhled Panny Marie při zjeveních. Socha připomíná obsah zpráv týkajících se oddanosti Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, které dětem sdělila při prvních třech zjeveních v Cova da Iria a v Pontevedra. (podle wikipedie a www.fatima.pt)
GPS 39.6321267N, 8.6719669W. 15.4.2022
Oficiální galerie Fatima: https://www.fatima.pt/pt/multimedia/images/nossa-senhora-do-rosario-de-fatima
GPS 39.6316619N, 8.6733153W. 15.4.2022
viz https://lisbon-a-love-affair.com/fr/2020/12/14/notre-dame-de-nazare/
GPS 39.6054472N, 9.0769139W 12.4.2022 12.4.2022
Milostný obraz Matky Boží Piekarské, patronky Horního Slezska. Verze obrazu je z roku 1681. GPS 50.0754656N, 14.4211639E Originál obrazu, který byl v době moru nošen i po českých zemích, se dnes nachází v basilice Panny Marie a sv. Bartoloměje v Piekary Slaskie. (podle knihy Vítězslav Štajnochr, Panna Maria divotvůrkyně). 22.2.2022
Praha, Hostivař. GPS 50.0490478N, 14.5244267E. Panna Marie Pomocnice Křesťanů (Santa Maria Ausiliatrice, Mater Auxiliatrix) - stojící postava, dítě na levici žehná gestem rozpažených rukou. Domovským kostelem je Santa Maria Ausiliatrice v Římě (socha) a v Turíně (obraz). 27.2.2022