osobní zápisník a poznámky (psáno pro vlastní potěšení, s radostí z cesty
a poznání, se strachem ze zapomínání, bez záruky, bez edukačních ambicí)
Fresky v ambitech hradčanské Lorety představují soubor prosebných oslovení Panny Marie z loretánské litanie. Fresková výmalba je dílem Felixe Antonína Schefflera, žáka slavného bavorského barokního malíře C.D. Asama. Fresky vznikly kolem roku 1750 a byly následně častop opravovány a doplňovány.
Litanie je druh modlitby, prosebná píseň, v níž se střídá text předříkavajícího, na něž společenství odpovídá stále stejnou krátkou formulí (např. "ora pro nobis / oroduj za nás). Litanie byly užívány při průvodech, procesích a poutích zřejmě již od 7. století, ale velké obliby dosáhly právě v období baroka. Loretánské litanie vznikly v italském Loretu, poprvé se zpívaly při kladení základního kamene Santa Casy. V roce 1587 je schválil společně s litaniemi k Nejsvětějšímu Jménu Ježíš papež Sixtus V. Jednotlivé tituly Panny Marie vycházejí převážně z Písma, a přestože v roce 1664 došlo ke kodifikace textu a bylo zakázáno přidávat vlastní invokace, nově vložená oslovení dobře odrážejí dějiny církevní i obecné. Papež Pius V. přidal v roce 1571 po bitvě u Lepanta invokaci Auxilium Christianorum (Pomocnice křesťanů), v roce 1614 je na požadavek dominikánů a růžencových bratrstev vloženo oslovení
Regina sacratissimi Rosarii (Královno posvátného růžence). V souvislosti s vyhlášením dogmatu o Neposkvrněném početí Panny Marie byla v roce 1854 přidána invokace Regina sine labeoriginali concepta (Královno počatá bez poskvrny dědičného hříchu). V roce 1903 bylo přidáno oslovení Mater boni Consilii (Matko dobré rady). Papež Benedikt XV. přidal během 1. světové války invokaci Regina pacis (Královno míru). Papež Pavel VI. přidal invokaci
Mater Ecclesiae (Matko církve), papež Jan Pavel II. v mezinárodním roce rodin 1995 invokaci Regina familii (Královno rodin) a papež František v roce 2020 hned tři nové invokace - Mater misericordiae (Matko milosrdenství), Mater spei (Matko naděje) a Solacium Migrantium (Útěcho migrantů).
Zdroje a literatura:
Pražská Loreta, průvodce poutním místem, M.Baštová, T.Cvachová, Praha 2001
Obraz a kult v Čechách v 17. a 18. století, Jan Royt, nakl. Karolinum 2011
Ora pro nobis. Litanie B.V.M. v pražské Loretě 1626 - 1784, Mgr. Alena Maršíková Michálková, diplomová práce 2019
Panna Marie Divotvůrkyně, Vítězslav Štajnochr, Slovácké muzeum 2000