osobní zápisník a poznámky (psáno pro vlastní potěšení, s radostí z cesty
a poznání, se strachem ze zapomínání, bez záruky, bez edukačních ambicí)
Název Lhota, staročeská "lhóta", znamenal osvobození vsi od daní po určitou dobu. Toto jméno dostávaly osady založené na vyklučeném lese, vysušeném močále, blatech nebo jinak neúrodné půdě, které měla být obdělána. Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kostelní Lhotě byl vystavěn na místě gotického kostela, vyhořelého při velkém požáru vsi v roce 1813. GPS 50.1295311N, 15.0318828E.
První zmínka o vsi Pečky Podblatské je v darovací listině krále Přemysla Otakara I. K rozvoji obce došlo až v 19. a 20. století v souvislosti se stavbou želenice. Pseudorománský kostel sv. Václava na náměstí pochází z let 1906-1912. Interiér je jednoduchý a světlý, má otevřený vyřezávaný krov, stěny jsou vyzdobeny secesními malbami a ornamenty a samozřejmě nebyl otevřený. GPS 50.0916450N, 15.0322322E. (podle wikipedie) 2.12.2021
Osídlení zdejšího kopce, který s převýšením padesáti metrů vyhlíží do okolní roviny, sahá až podle archeologických nálezů až do doby před 6000 lety. Podle legendy zde sv.Cyril založil v roce 864 kapli sv. Klimenta. Ve stejním místě, nad Kladskou zemskou cestou pak kníže Bořivoj II. nechal postavit románský kostel sv.Apolináře s kapitulou. Ve 12. století tu byl důlěžitý přemyslovský dvorec, kde se odehrály tři zemské sněmy a sadský probošt Otta ze Švábenic se stal dokonce pražským arcibiskupem. Po roce 1262 bylo přemyslovské sídlo přemístěno do Poděbrad, kapitulu definitivně zrušil až Karel IV. Opuštěný hrad zanikl v 17.století. Husiti město vypálili, Švédi za třicetileté války vydrancovali, mor se přehnal v letech 1680-81., v 19. století tu vypukl velký požár a několik epidemií cholery. Nejstarší části dnešního kostela sv. Apolináře jsou ze 70. let 14. století, v letech 1737-39 byla přistavěna barokně gotická loď podle plánů K.I. Dienzehofera. V interiéru je m.j. obraz Panny Marie kojící, hodnotná flámská práce ze 2. poloviny 17. století. Nad "zázračným" pramenem u cesty do Prahy byla kromě lázní postavena kaple Bolestné Panny Marie, přestavěná v letech 1775-79 K.I. Dienzenhoferem. Krásná, ale bohužel velmi zchátralá stavba má půdorys dvou na sebe kolmých elips. Na hlavním freskovém oltáři z roku 1779 od V.Kramolína je socha Piety z doby kolem roku 1700. GPS 50.1360978N, 14.9791464E. (Podle Českého atlasu a wikipedie) 18.10.2021
Josefský pramen tryská v hloubce 89 metrů a jeho voda sem stéká po zlomech v zemi až z Jizerských hor. Cesta té vodě trvá do Kerka skoro sedmdesát let (Bohumil Hrabal: Historický a poetický průvodce). Vodě říkají místní "kerka", je to bublinkatá, slabě radioaktivní kyselka s obsahem sirovodíku, železa a jódu. Vydatnost pramene je 118 litrů za minutu. GPS 50.1538808N, 14.9096419E. Keltsko-hradišťský menhir je pískovec o rozměrech 50 x 30 x 76 cm a váze cca 200 kg. Na západ od něj prý žili Čechové, na východ Zličané a na sever za Labem Charváti. Možná to byl trojmezná kámen župy kouřimské, vyšehradské a boleslavské. Teorie o keltských druidech rovněž nechybí. GPS 50.1652361N, 14.9221833E. (podle místních informačních panelů) 18.10.2021
Přerovská hůra (237 m n.n., 50.1620292N, 14.8396017E) a Semická hůra (231 m n.m., GPS 50.1597028N, 14.8646636E) jsou tzv. svěděcké hory, osamocené hory, které ve svém tělese zachycují jinde již oderodované horniny a svědčí o původní výšce povrchu. Polabské hůry jsou tvořeny turonskými písčitými slínovci jizerských vrstev české křídové pánve a obsahují množství zkameměnlin. Na vrcholu Přerovské hůry se nacházelo hradiště ze slovanského období. (podle wikipedie) 18.10.2021
První zmínka o obci je z roku 993, kdy druhý pražský arcibiskup Vojtěch vesnici daroval benediktinskému klášteru v Břevnově. Podle pověsti měli přerovstí nájemci povinnost udržovat brod přes Labe a cestu skrze bažiny v místě, kde vedla jedna ze zemských stezek. Zdejší nejstarší skanzen lidové architektury v českých zemích byl založen na konci 19. století v souvislosti s jubilejní zemskou výstavou. GPS 50.1609597N, 14.8242100E (podle wikipedie) 18.10.2021
Území Čelákovic je nepřetržitě osídleno od mladší doby kamenné. Koncem 10. století zde vznikla tvrz. Kamenný tribunový kostel Nanebevzetí Panny Marie má románské jádro z počátku 13. století. V této době král Václav II. prodal obec sedleckému klášteru. Po válce vznikly mezi labským rameny říční lázně Grado. GPS 50.1662147N, 14.7527497E. (podle wikipedie a Českého atlasu) 12.9.2021
V barokní výklenkové kapli v lesích u Čelákovic je pískovcový reliéf zobrazující zavraždění kížete Václava. Po stranách stojí dvě monumentální sochy andělů života a smrti z roku 1710, které byly dlouho připisovány Matyáši Bernardu Braunovi, nicméně během restauračních prací byla zjištěna datace před příchodem tohoto sochaře do Čech. To je vše, co se zachovalo z architektonicko-krajinářského díla, sestávajícího z letohrádku, ovocné zahrady, květinové zahrady kruhového tvaru se 14 sochami a pěti vodotrysky, domem zahradníka, 12m vysoké veže s větrným mlýnem a poustevny, které na tomto místě založil hrabě František Antonín Špork v roce 1696. GPS 50.1834694N, 14.7748781E (podle Českého atlasu a informačních panelů) 12.9.2021
Nejstarší poutní místo v českých zemích, spojené se svatováclavskou tradicí i mariánským kultem, místo legendární bratrovraždy z počátku přemyslovské historie a příchodu křesťanství do českých zemí. Přemyslovské hradiště vzniklo v 10. století na staré zemské cestě, později nazývané žitavská, v místě významného brodu. Už v této době zde byl kostel, zasvěcený sv. Kosmovi a Damiánovi. U jeho dveří byl ráno, po výroční slavnosti patronů kostela, zavražděn svým bratrem Boleslavem budoucí patron české země, svatý Václav. Kníže Břetislav I. na místě vraždy svého předka nechal postavit románskou baziliku sv. Václava a při ní kolegiátní kapitulu sv. Kosmy a Damiána, jejímž úkolem bylo starat se o poutní místo. Dnešní kostel sv. Klimenta je z konce 11. století. Ve 14. století prošla přestavbou původní bazilika sv. Václava. První zmínky o mariánských poutích, které podporovali jezuité, jsou ze 2.poloviny 16.stoleté. V roce 1609 se mariánský reliéf stává Palladiem země české a za podpory panovníka je zahájena stavba mariánského kostela. Palladium dostala podle legendy při křtu svatá Ludmila přímo od Metoděje a po její smrti ho zdědil její vnuk Václav. Po Václavově vraždě zachránil mariánský reliéf Václavův druh Podiven a protože věděl, že smrti neunikne, zahrabal ho do země. Barokní legendy později propojily osud Palladia s dalšími českými patrony. Reliéf byl zázračně objeven orajícím rolníkem, jehož koně nechtěli jít dál, dokud Palladium nenašel. A protože se stále vracelo zpět na místo objevu, ať ho rolník či kněží odnesli kam odnesli, pochopili všichni, že pro něj je třeba postavit vlastní kapli na místě nálezu. Tedy tam, kde dnes stojí barokní bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Za třicetileté války bylo město vypleněno a poničeno a Palladium se stalo dokonce později draze vykoupenou válečnou kořistí Švédů. V roce 1757 mělo město pouhých 37 domů. Později se stalo místem slavných národních poutí, jejichž tradice byla v 21. století obnovena. Přesně na den pět let po návštěvě Svatého otce Benedikta XVI. byla v rámci svatováclavské poutě v roce 2014 provedena korunovace Palladia země české třemi korunkami, posvěcenými v Římě svatým otcem Františkem I. GPS 50.2002225N, 14.6785847E (podle wikipedie) 12.9.2021 a 23.2.2021
Kostel sv. Václava založil rok 1039 český kníže Břetislav I. jako pokání, které mu uložil papež Benedikt IX. za válečnou výpravu do Polska, odkud přinesl (kromě bohaté kořisti) ostatky sv. Vojtěcha. Původní kostel sv. Kosmy a Damiána, před jehož dveřmi byl sv. Václav zavražděn, byl zahrnut do stavby (dnešní románská krypta). Sousední kostel sv. Klimenta, jednolodní románská stavba ze 12. století s cennými freskami v interiéru, stojí na místě dřevěného kostela z 10. století v sousedství dnes již zaniklého knížecího hradu. Oba kostely prochází rekonstrukcí, kostel sv. Václava bude otevřen od letošní svatováclavské pouti, kostel sv. Klimenta bude zpřístupněn až v roce 2023.